Děti Panny Marie jsou dětmi NADĚJE
Modlitby, dobré skutky a oběti, které nás obrátily, ukazují světu, že proměna možná je, jako i srdce z kamene se může stát srdcem z masa, jako i hříšník se může stát světcem, jako slabý se může stát silným, jako 'lev může spát s jehňátkem' (srov. Iz 11).… Ta proměna nás samých a proměna situace kolem nás, potom bude potvrzením a zdrojem naděje pro tento svět, který ji ztratil.
Pochybujete o tom? Každé vánoce nám ukazují, že pro Boha není nic nemožného. Proto se tě Panna Maria znovu ptá jestli budeš její dítě? Budeš dítě naděje, to které se mění a přináší proměnu, když dovoluje, aby se mu Ježíšek narodil v srdci skrze modlitbu a dobré skutky?
DĚTI PANNY MARIE JSOU DĚTMI NADĚJE
Přiblížili jsme se konci dalšího kalendářního roku. Nezastavitelnost času a smutek z pomíjejícnosti, je poněkud zmírněn světlem zářících adventních ozdob, slev v obchodech a plánováním oslav vánočních a novoročních svátků. Při proplétávání se konce jednoho roku a počátku druhého dává smysl existence jenom duchovní cesta s Božím slovem. Ono nás učí žít TEĎ, dávat se maximálně v tom co prožíváme, jako by to byl náš poslední okamžik.
V následující úvaze nad tím co nám Panna Maria chce říci ve svém poselství před koncem roku vycházíme od konce tohoto roku, protože jeho konec nám pomahá pochopit jeho počátek. Právě tak je to i s chápáním života. Když se na život podíváme z perspektivy jeho konce, když se zadíváme na smrt, na věčnost, na setkání s Bohem, na vážení duší při posledním soudu, na ráj, očistec a peklo… potom nám ten pohled na závěr určí jak máme žít svůj počátek i naši současnost. Proto nás současný svět chce odvádět od myšlenek na konec. Odkládá stárnutí, nemoc, smrt… chce se jim vyhýbat, aby se nemusel setkávat s Pravdou, že vše pomíjí, že jsou naše dny sečteny a že nikdo neujde Boží spravedlnosti.
Poslední poselství Panny Marie se skládá jen z jednoho souvětí: „Ať tento čas bude propleten modlitbou za mír a dobrými skutky, aby se pocítila radost očekávání Krále míru ve vašich srdcích, rodinách i ve světě, který nemá naději.“ Potom následuje poděkování: „Děkuji vám, že jste příijaly mou výzvu.“ (Mariino poselství z 25. 11. 2023.)
PŘI OČEKÁVÁNÍ SE RODÍ NADĚJE
To téměř tragické tvrzení, že svět nemá naději je překvapující. Hledáme-li logický důvodu k tomuto zarážejícímu tvrzení, můžeme udělat závěr, že důvodem toho je nedostatek radosti při očekávání! A ono tomu tak opravdu je! Když máme hned všechno, když je nám všechno dostupné, když nemusíme nic očekávat, o nic bojovat, když nemusíme nic dělat a pro nic se namáhat … všechno začne být nudné, prázdné, zvrácené a chorobné. A vidíme to v životech tolika boháčů, v nejlépe situovaných společnostech a státech. Mají všechno a nemají radost a smysl. Mají bohatství, a nemají štěstí. Mají peníze, a přitom jsou počtem první na seznamech depresí a sebevražd. A kde je toho naopak nejméně? V nejchudších zemích světa. Tam, kde ještě umějí čekat a doufat, že bude lépe.
Panna Maria si je vědoma této zatemnělé politiky světa. Upoutávání pohledu pouze na pozemské skutečnosti, vymazávání vědomí o Věčném Bohu, vylučování Ho ze života, náboženství a společnosti, posilování hedonizmu, individualizmu, sobeckosti na nejvyšší stupeň. Prosazování neobjektivních pravd. Plodem této ateistické ideologie je právě beznaděj. Sami si nemůžeme pomoci vymanit se z temnoty zoufalství a přitom nemůžeme ani doufat, že existuje někdo kdo nám v tom může pomoci. Zlomený a opuštěný stojí dnešní člověk a už neví od koho a jak očekávat záchranu. Proto nemá naději. Proto myslí, že mu tehnolonogické náhražky, nějaké super schopnosti, nějaký čip, který ho napojí na světovou síť, poskytne jistotu a pomůže mu najít svůj vyšší smysl, který ztratil, když zapomenul, že je dítě Boží, stvoření Nejvyššího.
KRÁL MÍRU JE CÍLEM NADĚJE
Panna Maria nám říká, že naději do našich srdcí, rodiny a světa může přinést jedině Bůh. Ona Ho nazývá Králem Míru, právě jako prorok Izaiáš u kterého čteme v adventních dnech: „Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: „Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje.“ “ (srov. Iz 9,6).
Ježíš je náš mír, protože nás svojí obětí usmířil s Bohem. Svojí smrtí a vzkříšením On dal smysl všemu našemu trápení, ranám a nespravedlnostem…. Umožnil nám věřit tomu, že každé zlo slouží nějakému většímu dobru. Dal nám naději, že nikdo kdo v něj věří se nebude muset stydět a nebude zavržen. Bez něj, bez Ježíše dárce pokoje, naděje není. Proto je Ježíš kámen nárožný. A proto Ježíš a ti, kteří v Něj věří, tolik překážejí tomuto světu bez naděje! Protože ničí jeho koncept zkázy a zničení! Satan nenávidí život. Na to rozhodně nesmíme zapomínat. Bůh je Stvořitel a počátek života. A kde je život je vždycky naděje!
KRÁL MÍRU SE VTĚLUJE SKRZE MODLITBU A DOBRÉ SKUTKY
Co charakterizuje nás, živé bytosti, je naše schopnost vůle, rozhodnutí a skutků. To je naše snaha. Až jednou zemřeme, nebudeme už moci nic udělat, kromě modlitby za živé, pokud skončíme v očistci nebo v ráji. Teď můžeme ještě něco vykonat. Proto, jestli dobře analyzujeme svět ve kterém žijeme, to naše technologicky pokrokové 21. století, uvidíme, že nikde satan neútočí tolik jako na oblast lidské vůle a působení. Displeji a emitováním obsahu a hlukem ubíjí a uspává centra vůle v mozku člověka (všimli jste si jak se vám po sledování televize nechce nic dělat, ale zvláště se modlit?) Technologiemi, zejména závislostmi na televizi, společenských sítích, počítačových hrách, různým on-line programem, satan oslabuje, uspává a ničí naše rozhodnutí a skutky. Jsme stále osamělejší spáči ve vlaku života, který jede aniž bychom si toho všímali. Ale to za co budeme souzeni jsou naše skutky. Jsme si vědomi toho klamu?
A proto Panna Maria opět zdůrazňuje, že jedinou spásou nám je pokud se chceme „probudit“ a vyskočit z toho vlaku řítícího se do propasti do kterého nás takové vzbouřené a spité tlačí svět svými snadnými volbami a rozhodnutími, abychom tento náš čas využili na modlitbu a dobré skutky. Modlitbou a dobrými skutky můžeme ještě něco změnit. Nejdříve sebe, protože se tak v nás vtěluje určitá nová, Boží síla, zkušenost Božího života, který je Duch Svatý.
A to jsou potom pravé Vánoce – zrození Božího života v nás! Ten jeden nový ty, nová já, noví my… budeme potom setbou pro ten nový čas, který pomalu přichází.
Modlitby, dobré skutky a oběti, které nás obrátily, ukazují světu, že proměna je možná, jako i srdce z kamene se může stát srdcem z masa, jako i hříšník se může stát světcem, jako slabý se může stát silným, jako 'lev může spát s jehňátkem' (srov. Iz 11).… Ta proměna nás samých a proměna situace kolem nás, bude pak potvrzením a zdrojem naděje pro tento svět, který ji ztratil.
Pochybujete o tom? Každé vánoce nám ukazují, že pro Boha není nic nemožné. Proto se tě Panna Maria znovu ptá: budeš moje dítě? Budeš dítě naděje, to které se mění a přináší proměnu, když dovoluje, aby se mu Ježíšek zrodil v srdci skrze modlitbu a dobré skutky?
Paula Tomić, Glasnik Mira 12/2023.