Vánoční blahopřání provinciála Hercegovinské františkánské provincie, fra Jozo Grbeše

Drazí přátelé!

Tyto Vánoce, na 800. výročí události v Grecci (svatý František vytvořil první jesličky), poznáváme neobyčejného Františka a chudého  Krista. Nazýval Vánoce největší ze všech slavností, protože Bůh, který se stal maličkým dítětem, byl přivinut na lidská prsa…” (2 Čel 199-200). Pro Františka je obdiv toho tajemství, skutkem víry. Obdiv je více než emoce, to je způsob chápání, nahlédnutí do smyslu, který nás převyšuje.

Je-li poselství Jesliček tajemstvím Vánoc, které se skrývá do toho co je nekonečně malé, potom je i nás, abychom hledali cestu malosti.

Jestliže Ježíš už před svým příchodem mezi nás věděl čeho všeho se od nás dočká a přesto přišel, nemáme se snad i my ubírat stejnou cestou, ať už prožíváme cokoli, a být s malými, neznámými, slabými, zapomenutými, uzavřenými, ubohými, cizinci…

František v prázdných jesličkách viděl zapomenuté Dítě (1 Čel 86). Ano, jesličky by měly být stále prázdné, a srdce plné Onoho, který naplňuje všechno.

Vtělená láska je nejkratší cestou k trvalému přátelství. Láska je vždycky nejkratší cestou k člověku. Vzdálenost mezi Bohem a člověkem se zmenšila, když se Bůh stal dítětem a žil mezi námi.

Ať nám tyto Vánoce nejsou “jedněmi z mnohých”, ale mimořádné a nejdůležitější na cestě blízkosti s chudým Kristem. Ať nám 800. výročí bude podnětem k hlubšímu chápání lásky, toho podivuhodného daru Božího, který svět tak často snížil na obchodování, dej mi – dám ti. František se prohlásil za prostého a nevzdělaného (2 Čel 145), ale ten prostý a nevzdělaný člověk svojí láskou chápal tajemství Boha a porozuměl i tajemství člověka.

Ať i nám se tak stane!

Šťastné Vánoce!

 fra Jozo